Kabina jako základ úspěchu. Jedno z nejdůležitějších míst pro děti, ví Šlégr

Týden hokeje pokračoval ve čtvrtek zastávkou v Moravské Třebové, kam za dětmi zavítal i olympijský vítěz Jiří Šlégr. S těmi nejmenšími hráči, ale i s rodiči se bavil o krásách hokeje a důležitosti kolektivu, který se už odmalička formuje v kabině. „Považuju ji za jedno z nejdůležitějších míst,“ popisoval.

„Hokej je kolektivní sport a v kabině se vztahy utužují. Potom na ledě si kluci nahrají a vyjdou si vstříc, zavolají na sebe. Pokud se tady vždycky jen sejdou na trénink, zase se rozejdou a nebaví se spolu, ani na ledě to nemůže fungovat,“ ví dobře předseda místního oddílu David Klodner. 

Důležitost kabiny zdůrazňoval i olympijský vítěz Jiří Šlégr: „To je to zázemí, kde trávíme spoustu času a kde se hlavně potkáváme. Považuju ji za jedno z nejdůležitějších míst.“

O ty nejmenší hokejisty se v Moravské Třebové stará Josef Fibrich, který je v klubu už sedmým rokem a věnuje se trénování nulté až šesté třídy. K dětem má blízko a ví, co spolu probírají v šatně: „U dětí je to zábavnější. Dělají takové ty blbosti, srandičky. Že by tam chlapi řešili hokej, to úplně ne. Za mě jako za trenéra říkám dětem, že pokud v kabině nevytvoří kolektiv, na ledě může být Pastrňák, Jirka Šlégr nebo kdokoliv a tým nepojede. Kabina je opravdu celý úspěch týmu.“

Kabina je celý úspěch týmu.

Podobné zkušenosti s konverzacemi z kabiny má i dlouholetý patron projektu Pojď hrát hokej Jiří Šlégr. „Záleží, v jakém věku. Jako mladí kluci to jsou samé lumpárny a co budou dělat po tréninku a podobně. Když pak postupně hráč hokejově stárne, zajímá ho, co viděl v televizi, na jaký hokej koukal a kterého hráče by rád napodobil. Je to přirozená cesta,“ zamyslel se nad celým vývojem hokejistů už od mládí.

Síla sportu nespočívá jen v atletických dovednostech, ale formuje lidskou povahu už od útlého věku. „Na tom jsem vyrostl. Odmalinka, když jsem byl se stejnou partou kluků, učil jsem se, jak spolupracovat a přijmout určitou roli v týmu, jak fungovat v rámci dochvilnosti. Je tam spousta věcí pro život, i když to hráč nedotáhne na nejvyšší úroveň, potom to v jakékoliv práci může uplatnit,“ dodal Jiří Šlégr.

Klíčovou roli hraje disciplína a vzájemný respekt, a to jak na ledě, tak i mimo něj. „Disciplína je základ. Hráči si musí uvědomit, že hrají jeden pro druhého. Když hrají jako jeden chlap a dodržují všechno, co mají, budou úspěšní,“ ví dobře člen prestižního Triple Gold Clubu. 

I ty nejmenší děti nechodí na hokejové tréninky pouze za účelem zlepšování se po sportovní stránce. To je jen jeden z mnoha aspektů, které se na zimních stadionech učí. „Hokej je rychlá hra. Co se týče rozhodování, pomůže do života. Práce v kolektivu, komunikace. Někdy mají děti dobré rozhovory, někdy i špatné, ale tím se učí. Jsou týmové, laskavé a umí se k sobě chovat. Někomu dojde svačina, druhý má a dá mu ten svůj rohlík, ať si kousne,“ popisoval s úsměvem na tváři Josef Fibrich. 

Děti jsou týmové, laskavé a umí se k sobě chovat. Někomu dojde svačina, druhý má a dá mu ten svůj rohlík, ať si kousne.

O klíčových hodnotách, které hokej učí, se rozpovídal i David Klodner: „Jít si za svým cílem, věnovat hokeji čas, úsilí a dřinu. Překonávat problémy a nevzdat se, když se něco nepodaří. Hráč ví, že když to vzdá, končí. Chce ale být součástí týmu, chce se zlepšovat, a to ho motivuje překonávat překážky a problémy. Naučí se také týmové práci.“