Přestupy v mládežnickém hokeji: jak postupovat při změně klubu

Loni v květnu provedl Český svaz ledního hokeje změnu přestupního řádu, která se týkala také těch nejmenších. Dětem do devíti let je nyní umožněno, aby při změně klubu neplatily žádné odstupné. U starších dětí poté byla tato částka snížena. Jaké možnosti mají malí hokejisté při změně klubu, kdy mohou změnit dres bezplatně a co vše je pro to třeba vysvětluje v rozhovoru Antonín Vansa, ředitel oddělení řízení soutěží ČSLH.

Jak jste při této změně postupovali?
Výkonný výbor ČSLH s výhledem na svazovou konferenci v červnu 2016 ustanovil speciální komisi, která měla za úkol zpracovat návrh změn v přestupních řádech. Toto téma bylo probíráno na více platformách, jak na nejvyšší, tedy extraligové, úrovni, tak byl svolán i seminář pro nejmenší kluby působící v rámci ČSLH. V diskusi bylo více návrhů, některé byly zcela revoluční, ale z různých názorů a směrů se nakonec vykrystalizovala forma, která je zapracována do současného znění přestupního řádu.

Nastaly ještě nějaké další změny v přestupech dětí a malých hokejistů?
Kromě uvedené změny v přestupech u dětí do 4. třídy již žádné. Každopádně vyhodnocujeme dopad změny a dá se říct, že prakticky neustále řešíme nejrůznější náměty na úpravu řádů. Tyto však ve většině případů nejsou komplexního rázu, řeší vždy pouze problém toho konkrétního klubu a současně s tím lze říct, že to, co vyhovuje jednomu klubu, nemusí vyhovovat klubu druhému.

Proč ČSLH vůbec k této změně vůbec přistoupil?
Jak jsem již naznačil, změnu inicioval výkonný výbor ČSLH, a to na základě průběžného vyhodnocování námětů ze strany klubů, či rodičů malých hokejistů.

Obecně lze říct, že otázka, zda a kolik platit za přestup malého hokejisty, závisí na dohodě mateřského a nového klubu. Pokud k této dohodě nedojde, mantinely stanovuje přestupní řád.

Antonín Vansa, ředitel oddělení řízení soutěží ČSLH

Nyní je tedy možné odejít i bez souhlasu mateřského klubu. V jakém případě to lze bezplatně a kdy se za tento přestup musí platit?
Obecně lze říct, že otázka, zda a kolik platit za přestup malého hokejisty, závisí na dohodě mateřského a nového klubu. Pokud k této dohodě nedojde, mantinely stanovuje přestupní řád. Vámi naznačená hranice je přitom stanovena věkově. Do čtvrté třídy lze realizovat přestup bezplatně, musí se tak ale stát do 31.5. a současně do jednoho klubu mohou přijít maximálně tři hráči, u kterých s přestupem nesouhlasí jejich původní klub.

Zaznamenal svaz od té doby zvýšený pohyb hráčů?
I v souvislosti se zavedením nového registračního systému je zjevné, že kluby mnohem více kontrolují či využívají toho, co jim povoluje přestupní řád. Nemohu však říct, že by došlo k zásadnímu nárůstu počtu přestupu v kategorii žáků.

Jak by tedy měli rodiče postupovat v případě, když chtějí, aby jejich dítě hrálo v jiném oddílu?
Úkony, které je potřeba učinit vůči ČSLH, obstarávají kluby. Rodiče malých hokejistů tak z legislativního hlediska musí pouze podepsat tzv. Ohlášení přestupu, resp. Ohlášení hostování, na jejichž základě se realizuje přestup nebo hostování. Přestup nebo hostování je nedílnou vůlí tří stran, pouze v určitých případech lze obejít souhlas mateřského klubu. A to ať už ve zmíněné kategorii do 4. třídy nebo pokud mateřský klub nemá soutěž věkové kategorie hráče nebo pokud hráč přechází v kategorii dorostu na školu do jiného města.

V jaké výši se po loňském snížení pohybuje odstupné za hráče?
Do čtvrté třídy není odstupné stanoveno, vždy v průběhu května je přes nesouhlas mateřského klubu možné přestoupit bez uhrazení odstupného. V žákovské kategorii pak byla u hráčů osmých tříd změněna výše tabulkového odstupného z 80 tisíc na 70 tisíc Kč. U mladších ročníků se přestupní částky upravily tak, aby byl zajištěn logický růst mezi zmíněnými sedmdesáti tisíc korunami a mezi nulovým odstupným, které je stanoveno pro hráče čtvrtých tříd. Ke změnám došlo i v kategorii dorostu a juniorů. S výší tabulkového odstupného však mnohem více zahýbala letošní změna, kdy došlo ke zrušení ligy juniorů a sloučení ligových dorostů a krajskými dorosty.

Dá se říct, jaké jsou nejčastější důvody změny klubů?
Neumím to tímto způsobem zobecnit, každý případ je specifický, ne do každého případu pronikneme tak, abychom mu spolehlivě porozuměli. Registrační oddělení ČSLH přestupy schvaluje, ale ne ve všech případech zkoumá důvody, proč k nim dochází. V telefonických hovorech, které občas s rodiči přestupujících dětí vedu, je však jako nejčastější důvod zmiňována snaha dosáhnout pro své dítě lepších podmínek ke sportovnímu rozvoji, které rodič spatřuje právě v novém klubu. Záměrně však používám slovo snaha. Stává se, že rodiče své dítě směrují do klubu, kde je přebytek dětí. Malý hokejista pak nezískává zápasovou praxi, strádá však i tréninkově, protože se čas na ledě dělí mezi příliš mnoho dětí. Leckdy dochází k uspěchanému přestupu do velkého klubu namísto toho, aby se hráč vyhrál v menším klubu.

Jaká praxe ohledně přestupních řádů funguje v zemích, jako jsou například Finsko, Švédsko nebo Švýcarsko?
V rámci přípravy změn v přestupních řádech se zejména Josef Řezníček, ředitel extraligy a extraligy juniorů, detailně zabýval tím, jak je to v jiných evropských zemích. Jsou státy, kde v mládežnické kategorii není odstupné žádné, tam však veškeré náklady spojené s přípravou hráče hradí rodiče. Pak jsou státy, kde odstupné zakotvené též nemají, ale usilovně nad jeho zavedením přemýšlí, neboť u nich dochází k úbytku členské základny, kluby nejsou motivovány vychovat nové hokejisty a současně ubývá rodičů, kteří si mohou dovolit hradit veškeré náklady. Velmi zajímavě se nám jevil švýcarský model, kde se nehradí při přestupu odstupné žádné a kluby jsou odměňovány až v momentě, kdy hráč dosáhne profesionální úrovně. Když bych to převedl na české podmínky, pokud by například Kometa Brno podepsala na letošní sezonu Martina Erata, byla by povinna za něj uhradit stanovené startovné, a toto by se následně poměrově rozeslalo do klubů, kde Erat působil do 18. roku věku.