Frolíkova kladenská parta drží už od dětství. Moc si to užíváme, říká vítěz Stanley Cupu

Je skvělé mít možnost dělat věci, které vás baví. A ještě lepší je dělat je společně s lidmi, kteří jsou pro ně stejně zapálení, jako jste vy. Michael Frolík takové štěstí měl. Díky hokeji získal kamarády do konce života. „Tuhle naši partu si moc užíváme. Je skvělé, že jsme zůstali kamarády až do teď,“ usmívá se kladenský odchovanec.

Byl součástí silného kladenského ročníku. Ve škole chodil do jedné třídy s Ondřejem Pavelcem a Jiřím Tlustým, Jakub Voráček byl jen o ročník níže. Se všemi se ale potkával i během hokejových tréninků a zápasů. Zkrátka jeden bez druhého nedali ani ránu. Což platí až do teď.

„Zahrát si s bráchou za áčko Kladna byl splněný sen.“

Michael Frolík, vítěz Stanley Cupu z roku 2013

Nicméně ještě předtím, než se vůbec se svými současnými kumpány potkal, sehrál v jeho hokejové kariéře důležitou roli někdo jiný. Rodina. A především starší bratr Martin, který rovněž válel v kladenském dresu. „Je o šest let starší a musím přiznat, že byl můj vzor. Po zápasech mě vždycky brával jako malého do kabiny za klukama,“ vzpomíná na své brzké vzpomínky ze zimáku.

I přesto, že od sebe byli oba bratři o šest let, povedlo se jim něco, o čem mnozí pouze sní. „Nakonec jsme si spolu zahráli i pár zápasů za áčko. Byl to tak trochu splněný sen,“ říká s úsměvem mladší Michael.

Možná kdyby nebylo staršího Martina, Michael by se na hokejovou dráhu ani nevydal. Do dvanácti let se totiž obstojně věnoval i fotbalu. „Pořád jsme se to snažili kombinovat, aby to nebylo jednostranné,“ zdůrazňuje. Ostatně sám Frolík moc dobře ví, že doplňkové sporty jsou pro vyvíjející se děti velmi důležité. Především pro jejich růst a vývoj.

Jak už to tak u kluků často bývá, i Frolík a spol. se společně navzájem hecovali. Vždy ale ve zdravé míře. „Rivalita mezi námi asi i trošku byla. Navzájem jsme se předháněli a chtěli být lepší než ten druhý, ale kamarádství vždycky vyhrálo,“ usmívá se vítěz Stanley Cupu.

I přesto, že část této party už brusle pověsila na hřebík, přátelství jim drží pořád. „Byla to zábava vyrůstat s takovouto partou. Nakonec jsme se potkali i v NHL. S Ondrou Pavelcem, a nakonec i s Jirkou Tlustým, jsme společně hráli ve Winnipegu, což bylo super. Kdo by to byl řekl, když jsme společně na Kladně vyrůstali,“ směje se Frolík.