Střílení gólů nebylo pro mě. Od prvního okamžiku jsem chtěl být brankář, říká legenda Dominik Hašek

V momentě, kdy se jako malý poprvé postavil na brusle, hned věděl, že je to láska na celý život. Po mamince sice zdědil i tenisové vlohy, ale nejvíce ze všeho ho to táhlo k ledu. Přesněji řečeno do branky. „Hned od prvního tréninku bylo jasné, že budu brankář. Nechtěl jsem nikam jinam,“ vzpomíná na své hokejové začátky jeden z nejlepších brankářů české historie. A tak se zrodilo spojení, které nejenom českému hokeji přineslo spoustu úspěchů.

Jak sám říká, k hokeji ho nepřivedl nejenom tatínek, ale i samotné Pardubice, odkud pochází. Už od čtyř let chodil pravidelně s dědečkem na zápasy „perníkářů“, právě tehdy se zrodila jeho láska k hokeji. Jiná možnost než ta, že by ses stal hokejistou, v podstatě neexistovala. „Tatínek mi koupil betony, hokejku a lapačku, vyrážečku mi sám vyrobil, a v obyčejné helmě, protože tehdy ještě neměl masku, jsem vyrazil na svůj první trénink,“ líčí své první hokejové zážitky.

Jeho vášeň pro hokej ve velkém podporoval právě dědeček, který s malým Dominikem vydržel nespočet hodin doma trénovat. „Ještě jako na opravdu malého kluka na mě doma v kuchyni střílel tenisákem. Pak si pamatuju, že na mě vystřílel desetitisíce balónů, které na mě kopal a já mu je házel zpátky.“

„Doplňkové sporty jsou výborná věc. Dělejte klidně dva tři sporty naráz a pak se rozhodněte pro jeden.“

Dominik Hašek, olympijský vítěz a dvojnásobný vítěz Stanley Cupu

V dnešním hokeji ale platí, že pro vývoj dětí je vhodné, aby si vyzkoušely všechny posty a k tomu zapojily i další doplňkové sporty. Takový přístup praktikoval i Hašek. „Později, když jsem hrál za školu a byl předpoklad, že vyhrajeme, tak jsem si to šel zkusit do útoku. V leté po sezoně, když jsme s kamarády hráli fotbal, tak jsem se tlačil daleko víc dopředu, protože v brance jsem stál předchozích osm devět měsíců,“ vypráví pozdější olympijský šampion z Nagana.

Kromě hokeje strávil velkou část mládí i na tenise, nohejbalu a fotbalu. „Nemohl jsem ale hrát všechno. Skloubit jenom hokej s tenisem bylo až až,“ vzpomíná. „Kdybych měl ale poradit mladším hráčům, určitě bych jim doporučil dělat najednou třeba dva tři sporty a pak si vybrat jeden. Doplňkové sporty jsou totiž výborná věc,“ připomíná Hašek.

I přesto, že dal kariéře profesionálního tenisty či fotbalisty sbohem, přeci jenom rodina Hašků o zástupce ve fotbalové lize a reprezentaci nepřišla. A to díky Dominikově mladšímu bratrovi Martinu Haškovi, který je aktuálně prvoligovým trenérem. Více nejen o bratrských soubojích v rodině Hašků se dozvíte ve videu.