Vítěz Stanley Cupu Jakub Vrána: Vždycky jsem měl sen, že chci hrát hokej celý život

Odmalička pro něj byl hokej sportem číslo jedna. A nejenom sportem. Hokej byl pro Jakuba Vránu odjakživa vším. „Kdokoliv by se mě dřív jako malého zeptal, tak bych mu řekl, že chci být hokejista. Hokej jsem vždycky miloval. Těšil se jak na tréninky, tak na zápasy,“ začíná vyprávění o svých hokejových začátcích jeden z nejúspěšnějších hokejistů mladé české generace.

Cesta Jakuba Vrána, coby úspěšného hokejisty, se od mnohých ostatních příběhů liší. Začínal sice ve velkém klubu, v jeho případě to byla pražská Slavia, tu ale velmi brzy opustil. I když rodiče mohli malého Jakuba poslat do jakéhokoliv z dalších klubů zvučných jmen, jejich rozhodnutí mnohé zarazilo. Volba padla na pražské Letce z Letňan.

Jak se později ukázalo. Lépe snad Vránovi vybrat nemohli. „V Letňanech jsme potkali pana Zavadila, který mě od té doby trénoval. Strávil jsem pod ním nějakých deset let, strašně mi v mé hokejové kariéře pomohl, naučil mě spoustu věcí, jak v přístupu k hokeji, tak i co se dovedností týče,“ vzpomíná na svou éru u Letců 24letý křídelník.

„Jsem rád, že jsem mohl hokejově vyrůstat v Letňanech.“

Jakub Vrána, vítěz Stanley Cupu s Washingtonem Capitals

Jenže tréninky nebyly všechno. Malý Jakub trávil většinu času s hokejkou v ruce i doma. „Bydleli jsme v malém bytě. V pokoji jsem měl v podstatě jenom postel, branku a trofeje. Ničil jsem tam neustále zdi, což se rodičům zrovna nelíbilo, ale nedalo se nic dělat. Já jsem zkrátka pořád hrál hokej. Vždycky jsem si dokázal najít nějakou motivaci,“ vypráví vítěz Stanley Cupu.

Vzhledem k tomu, že Letňanech se hrála extraliga do staršího dorostu, museli Vránovi rozhodnout, kam se posunout dál. A volba padla poněkud netradičně na Švédsko. „Dohodli jsme se, že to tam půjdu vyzkoušet. Nikdo samozřejmě nevěděl, co od toho očekávat. Od začátku ale asi viděli, že mám potenciál. Jako Čech ve Švédsku jsem ale musel neustále dokazovat, že jsem lepší než ostatní. Proč by si mě tam tenkrát jako patnáctiletého taky nechávali,“ usmívá se Vrána.

A jak dodává a zdůrazňuje, nikdy ho ani jednou nenapdalo to ve Švédsku zabalit a vrátit se domů. „Hrál jsem hokej, který miluju, a víc jsem tam k životu nepotřeboval,“ vysvětluje. Není tak divu, že už ve 22 letech zvedal nad hlavu Stanley Cup.

Jaké to pro něj bylo ve Švédsku? Proč nešel do kanadské juniorky? Kdo byl jeho vzor? Podívejte se na celý rozhovor ve videu.