Hokej by měl být hlavně radost, myslí si Rutta

Z počátku nic moc nenasvědčovalo tomu, že by se z Jana Rutty měl stát obránce, který bude v NHL pravidelně nastupovat. „Bruslil jsem velice špatně, takže mě dokonce minuly všechny minihokeje, co se hrály ve třetině. První zápasy jsem tedy hrál až v někdy v páté třídě,“ vzpomíná s úsměvem písecký odchovanec. Právě on je důkazem, že i takovýto počáteční handicap se dá bez problémů překonat a dotáhnout to pěkně daleko.

K hokeji ho přivedl jako malého tatínek v pěti letech. „Postavil přede mě na led bednu, o kterou jsem se opíral a naučil se tak bruslit,“ vzpomíná 34letý bek na své začátky na píseckém zimáku. Kromě hokeje své sportovní dovednosti rozvíjel i díky fotbalu a dalším míčovým hrám, hokej byl ale vždy číslo jedna. „Nikdy jsem nepřemýšlel, že bych přešel k něčemu jinému.“

Je to až s podivem, že první soutěžní zápas Rutta odehrál až v páté třídě, tedy až v době, kdy už se hraje na celé hřiště. Vinou špatného bruslení se nikdy nezapojil do zápasů v minihokeji. Tento fakt mu ale očividně v kariéře nijak neuškodil.

„Hokej musí děti hlavně bavit. Měly by si ho užívat!“ 

Jan Rutta, obránce San Jose Sharks

Spíše než o NHL snil jako malý o tom, jak se postaví na led doma v dresu rodného Písku. To se mu zatím ještě nepodařilo. Momentálně totiž sbírá starty v NHL a také české reprezentaci. „První zápas za nároďák jsem hrál před vyprodanou O2 arenou, což je na jednu stranu sen, na druhou jsem z toho byl strašně nervózní,“ vzpomíná na svůj debut.

Jaký sen se Ruttovi pravděpodobně už nikdy nesplní, je být jako jeho dětské vzory. Tedy útočníci jako Robert Reichel nebo Peter Forsberg. „Jako každý malý kluk jsem chtěl dávat hlavně góly. Sbíral jsem tak hlavně kartičky útočníků. Obránce jsem moc nesbíral,“ směje se bek.

Teď ho to ale muset nemrzí. Je mistrem světa, k tomu má doma dva prsteny za vítězství ve Stanley Cupu. V NHL útočí na 400 kariérních startů a je z něj opora obrany. Celkem dobré na kluka, co zpočátku skoro neuměl bruslit, ne?