Zdravý sport dětí: Pravidla protažení při hokeji

V minulém díle seriálu Zdravý sport dětí nám MUDr. Marie Skalská říkala a kompenzačních cvičení. V tomto díle se zaměří na jedno z nich. Řeč bude tentokrát o strečinku. „Je to trochu nuda, není to žádné vzrůšo, ale je to potřeba,“ zdůrazňuje lékařka.

Strečink dělíme na ten aktivní, kdy se protahuji já sám a sám určuji sílu protažení, a na ten pasivní, kdy mi někdo druhý pomáhá. „V tento moment je ale důležitá komunikace, aby nedošlo k přílišnému napnutí a svalovému poranění.“

Druhý způsob dělení je na strečink statický, kdy zůstávám dlouho v té dané pozici a kdy je cílem především prodloužení určitého svalu. „Tento strečink zařazujeme až po tréninku. Ale před tréninkem musíme zařadit tzv. dynamický strečink,“ vysvětluje Skalská. Jeho součástí by mělo být především zahřátí svalů a kloubů, zapojit musíme ramena, kolena i kyčle. Mezi samotným tréninkem a dynamickým strečinkem by ideálně neměla být žádná prodleva, aby tělo šlo do tréninku zahřáté.

Častým termínem používaným v souvislosti se strečinkem je tvz. PIRka. Že jste o ní ještě neslyšeli? „PIRka je zkratkou pro postizometrickou relaxaci. V praxi to například znamená, že když protahuji svaly třeba v oblasti předloktí, tak nejdříve lehce na 7 vteřin zatlačím proti druhé ruce, pak na pár vteřin povolím a poté protáhnu předloktí na dalších 20-30 vteřin.“

A právě čas, který v jednotlivých pozicích strávíme, je stěžejní pro celkový výsledek protažení. „Protahujeme se pozvolna, bez žádného švihu, protože když jdeme rychle do protahované pozice, tak naopak dochází ke zkrácení svalu,“ zdůrazňuje Skalská. Svaly dolních končetin protahujeme ideálně minutu, svaly horních končetin a trupu poté minimálně 30 vteřin.